Historie tvrze a zámku Dešenice

V centru Dešenic, na jih od kostela, přímo při rozcestníku žluté turistické značky, stojí tvrz či zámek snad ze 14. stol. Původně gotická tvrz byla později renesančně přestavěna. Jádro původní tvrze tvoří střední část komplexu. Později byly přistavěny další budovy. Starší a mladší část odděluje malý (přední) dvorek. Část s třípatrovou věží, obrácená na náves patří k mladší stavební části z přestavby v 16. stol. a je označována někdy jako zámek.

Ves Dešenice se poprvé připomíná r. 1272, kdy byl jejím držitelem jakýsi Rudiger neboli Rydkéř. Nejde ani tak o zmínku vesnice jako o první zachycení jména Dešenice, kdy Rudiger je jedním ze svědků listiny týkající se kláštera premonstrátek v Chotěšově. V roce 1379 (berní rejstřík plzeňského kraje) držel poměrně rozsáhlý dešenický statek Racek z rodu Kanických z Čachrova. Ke statku tehdy náležely Milence, Matějovice, Žíznětice, Březí, Třebov, Děpoltice a Datelov.
V 15. stol. byli mezi držiteli panství Oldřich z Paběnic a po něm jeho syn Vilém.
V době husitských válek vlastnil Dešenice Ctibor, syn Drslava. V 50. letech působil v cizích službách jako válečník např. u vévody Ludvíka Bavorského. V letech 1481-1488 byl majitelem Dešenic Stach z Hrádku, snad jako poručník. Rod Dešenských z Dešenic, který se ve starší literatuře uvádí kontinuálně od 13. stol. se v Dešenicích usadil až koncem 15. stol., kdy klatovský kupec Jörg Siber (+ 1505 a jeho náhrobek bychom našli v klatovském děkanském kostele) koupil dešenický statek a jeho potomci se pak psali Dešenští z Dešenic. Jiří a Volf Dešenští prodali roku 1533 statek Trystramovi z Předenic (+1570), který jej ještě rozšířil. Za zmínku stojí, že při tomto kontraktu je poprvé písemně zmíněna i tvrz. Rod Předenických stojí za renesančními úpravami tvrze. Během rekonstrukce na jaře 2015 byly odhaleny dva erby, které náleží rodičům Trystrama z Předenic Ctiborovi z Předenic a Markétě Běšinské z Běšin. Na Předenické odkazuje i torzo erbovní galerie v bývalé hodovní síni, kde je dosud čitelný nápis u erbu Jiřího Haranta z Polžic a na Klenové (otec Kryštofa Haranta) a jeho manželky Mariany Harantové z Předenic.

R. 1570 se stal majitelem Dešenic s tvrzí syn Trystramův Adam z Předenic. Byl královským radou a roku 1594 bojoval se zemskou hotovostí v Uhrách (války s Turky). Byl otcem šesti dcer, které hleděl dobře provdat za okolní šlechtice a tak není divu, že na Dešenicích jak píše August Sedláček – „rád kvasy strojil.“ Při takových setkáních však docházelo i ke rvačkám, přičemž proslula bitka u příležitosti svatby jedné z dcer s Vilémem Tluksou Vrábským z Vrábí roku 1595. Ten se pak stal majitelem panství roku 1603 po Adamově smrti. Jeho potomci udrželi panství přes dramatické období třicetileté války až do roku 1686, kdy je Rudolf Hynek Tluksa z Vrábí prodal Kolovratům. Za zmínku stojí jeho matka hraběnka Eva Lažanská z Bukové, která Dešenice spravovala během jeho kavalírských cest po Evropě. V Dešenicích obnovila roku 1670 faru (do třicetileté války ji drželi protestanté). Opravila a nadací obdařila kostel sv. Mikuláše a neúspěšně se snažila Dešenice povýšit na městečko s jedním týdenním trhem, což se neuskutečnilo pro odpor Nýrska a Strážova.
Během prodeje Dešenic Kolovratům je výslovně zmiňován i existující pivovar, i když Josef Blau jej datuje již do roku 1615 (tehdy měly být v okolí Nýrska pouze dva pivovary: v Bystřici nad Úhlavou a právě v Dešenicích). Roku 1664 nechal Johann Zofca zhotovit na památku zemřelého Matouše sládka dobré paměti kalich. Můžeme tedy předpokládat existenci pivovaru již před tímto datem. Spolehlivě pak podle prvního popisu z roku 1686, kdy bylo dešenické panství prodáváno.
Tluksové z Vrábí byli poslední, kdo užíval dešenický zámek jako rezidenci, za Kolovratů zde už bylo jen hospodářské zázemí statku.

Z roku 1729 máme cenný popis zámku. Je označován jako starý kamenný, šindelem krytý, jehož část byla proměněna na sýpku (pravděpodobně dnešní tzv. renesanční sál). Zámecká věž byla bez střechy. V zámku byl byt purkrabího a řada dalších místností. Zámek doplňovala ovocná zahrada s obydlím pro zahradníka. Pivovar byl v té době v zadní části zámku, postavený z kamene, nalézala se v něm měděná pivovarská pánev na 8 sudů. 4 várky, chladicí štoky a valečka. Dále klenutý hvozd a humno s náduvníkem. Na druhé straně od přední části zámku byl byt sládka, vedle pak dva dobré sklepy a lednice, spilka a bečvárna. Zámek byl oceněn na 500 kop grošů, pivovar na 600 kop grošů. Mimo to byla v zámku vinopalna oceněná na 50 kop gr.
V polovině 18. století Prokop Kolovrat Krakovský zámek opravil v barokním slohu, ale původní renesanční ráz stavby setřen nebyl, snad i tím, že převažoval nadále hospodářský resp. pivovarský provoz. Stavební zásahy jsou z této doby i v kostele sv. Mikuláše, kdy byl postaven polygonální závěr a v kostele byl instalován barokní oltář, jehož autorem je barokní řezbář Jakob Prantl z Dešenic.
Kolovratové panství roku 1757 prodali hraběti Karlovi Josefovi Palm-Gundelfingen za 210 000 zl. a 1000 dukátů klíčného, avšak včetně statku Janovice a Veselí a šesti svobodných rychet v tzv. Královském Hvozdu. Tím se po celý další čas patrimoniální správy staly Dešenice součástí panství Bystřice nad Úhlavou.
Roku 1838 toto panství získal knížecí rod Hohenzollern - Sigmaringen a díky tomu byl až do roku 1928 v Dešenicích knížecí pivovar. V pol. 19. stol. byl pivovar výrazně rozšířen a modernizován. Byla postavena nová varna (dnes klubovna SDH) a několikapatrová sladovna s topeništěm a humnem. Krom toho byly rozšířeny ležácké sklepy (dnes pod místnostmi obecního úřadu). Pivovar byl však pronajímán a jeho prosperita zcela závisela na osobě sládka. Roku 1928 pivovar koupil akciový pivovar ve Stodě a produkce byla postupně utlumována. Poslední pivo se zde uvařilo roku 1946.
Od konce 50. let byl zámek sídlem ředitelství Státního statku Dešenice a z této doby pocházejí i četné hospodářské budovy v areálu, ale i tvrz prošla stavebními úpravami.
V polovině 90. let 20. stol. se majitelem zámku – tvrze stala obec, která ji díky evropským dotacím ve dvou etapách opravila. Část slouží jako sídlo úřadu, obecních lesů, zázemí pro místní spolky, obecní knihovna. Tzv. renesanční sál (bývalá sýpka, později šalanda pivovaru) je dnes obřadní síní. Ve druhé části je umístěno muzeum pivovarnictví, které odkazuje na několik set let starou tradici vaření piva v Dešenicích.

Kde nás najdete

MUZEUM ŠUMAVSKÉHO PIVOVARNICTVÍ DEŠENICE
Dešenice 1, 34022 - Dešenice


 +420 376 571 531
 muzeum@desenice.cz